Četla jsem, čtu a budu číst… (publikováno 1.4.2009)

Nemohla jsem se odtrhnout od jedné knížky, jež vám vzápětí představím ;-) . Titul jsem přečetla během čtyř dní, i když je pravda, že jsem to mohla zvládnout za dobu kratší, ale prožitek z knihy by možná nebyl takový, kdybych se od ní nehnula k běžným činnostem, jako je např. praxe. Od úterka mé oči čtou řádky v jiné vazbě, ale o tom až později, nebudu se předbíhat  Vzhůru nohama.

Sandra Brown - Záměna

zamena

Odmítám, aby tato knížka byla zařazována do rubriky “romantické”, jak je tomu na některých webech. Pokud ovšem za romantiku považujete výjimečné “erotické” scény, tak prosím… Knížka má určité detektviní prvky - přiznám se, nejsem žádný literární odborník, jsou to jen mé dojmy ;-) .

Jak už jsem psala v úplném úvodu, toto dílko vás svým dějem zcela pohltí a odtrhnete se až na samém konci, tedy na stránce 416.  Název “Záměna” je příhodný, neboť příběh vypráví o jednovaječných dvojčatech něžného pohlaví, které si jsou k nerozeznání podobobné (jak už to tak bývá Zeleňák). Zlom v jejich životě nastane poté, kdy je jedna z žen brutálně zavražděna a druhá se rozhodne dopátrat pravdy, neboť pochybuje, že policii se to povedlo…

Z přebalu:

Jednovaječná dvojčata Gillian a Melina Lloydovy jsou si k nerozeznání podobná. Potřeštěnější z obou sester, Melinu, napadne zahrát si dávnou dětskou hru na záměny. Přesvědčí obezřetnější Gillian, aby na jeden večer zaujala její místo mediálního doprovodu astronauta a národního hrdiny plukovníka Christophera Harta. Gillian to láká, ale zpočátku odmítá. Podstoupila totiž umělé oplodnění a má obavy o svůj zdravotní stav. Nakonec stráví se sympatickým astronautem příjemný večer. Druhý den ji najdou brutálně zavražděnou ve vlastní posteli. Stěny ložnice jsou pokryty nápisy načmáranými její krví. Obviňují ji z milostného poměru s “Náčelníkem” Hartem.
Náčelník i Melina cítí, že policejní vyšetřování neodhalilo vše. Proto společně pátrají na vlastní pěst. V případě je příliš mnoho záhadného, a tak nevěří nikomu. Ani státním orgánům, které se je pokoušejí chránit. S nasazením života vytrvale sledují stopu, která vede až ke Gillianině pokusu počít dítě… a ještě dál. Až na práh svatyně, v jejímž srdci megalomanský jedinec spřádá plány na ovládnutí světa… a čeká na Melinu, která má nahradit svou sestru.

Náboženský fanatismus, který se šíří světem, prostupuje mezi stránkami až neskutečně a až mrazí z toho, když si uvědomíme, kam až může zajít… Spisovatelka Sandra Brown je velmi oblíbená a čtivá. Zatím je to její první knížka, jež se mi dostala do rukou, ale snad se časem dostanu k další :-) .

Záměnu” na 100% DOPORUČUJI Ano.

———————-

N. Kalmová - Děti hořčičného ráje

n-kalmova

Je veliká škoda, že o knížce dnes není vůbec slyšet, dokonce i v knihovně ji nemají na skladě. Můžu tak děkovat prarodičům, že knihu měli a já si ji tak mohla přesunout do svého vlastnictví, aby neležela ladem. Kupodivu ani vyhledávač nenašel jediný smysluplný odkaz či obrázek přebalu svazku. Nafotila jsem tedy ten svůj, i když už má ta nejlepší léta za sebou…

Dílo je určeno dětským čtenářům, ale rozhodně mě to neodradilo. Je zde řešena palčivá otázka černí vs. bílí v Americe (je psáno v současnosti, což by podle vydání odpovídalo 60. létům). Jsem na samém počátku čtení a to, jak bílí smýšlejí o lidech, kteří se narodili s tmavou kůží, je přímo šílené. Z těch myšlenek je jednomu až špatně, v minulosti to vypadalo za oceánem opravdu zle, i když do světa Amerika hlásala, jak si tam všichni žijí svobodně a jsou si rovni…

Příběh je promítnut do střední školy, kde se vyskytuje černošský chlapec (není na celé škole jediný), jež je velmi inteligentní, nadaný a oblíbený (i mezi některými bílými). Ti, kteří jej chtějí sesadit a všemožně proti němu intrikují (i fyzickou silou), jsou většinou z bohatých rodin, ale mezi těmi, kteří černými opovrhují, jsou bohužel i učitelé (ovšem, že i zde existuje výjimka potvrzující pravidlo).

Pokud vás zajímá otázka rasismu, který snad lidstvo provází od jeho počátku, neváhejte a knížku se pokuste sehnat. Ačkoliv je autorka ruské národnosti, myslím, že se své úlohy zhostila skvěle - dokonce je tam zmínka o tehdejším Československu Fakt super. Jsem zvědavá, jak na mě dílo zapůsobí celkově, až dočtu poslední slovo, knížku zaklapnu a navrátím ji zpět na její čestné místo v mé “knihovně”… :-)

Líbí se ti tento článek? Přidej ho na Top Články
 

2 Comments

  1. Ahoj, i mně se moc líbila, když jsem ji před 40 a více lety četla.
    “Ona má smutný osud, kolik slz proleje, že její kůže černá od narození je.”
    Bohužel ji nemají už ani venkovské knihovny, šmahem byla vyřazovaná po roce 68. Nechápu proč.

Leave a Reply

Comments are closed.