Archive for the ‘Ostatní’ Category

Ohlédnutí za květnem 2010 II.

Květen letošního roku přinesl mnoho změn a bohužel ne pouze pozitivních. Zaměřím se na tři události, které považuji v současnosti ve svém životě za podstatné, neboť mě svým způsobem ovlivnily. Před třemi dny (pokud počítám správně) jsem se věnovala hokejovému mistrovství, které se konalo v Německu. Dnes budou mé řádky patřit nedávno zemřelému umělci - Petru Mukovi…

mix1

2. TRAGICKÉ ÚMRTÍ

petr_muk

Když jsem 24. 5. 2010 otevřela okno internetového prohlížeče a začetla se do zpráv, do očí mě praštil titulek oznamující náhlý odchod Petra Muka z našeho světa. Nechtělo se mi tomu uvěřit, vždyť mu bylo 45 let, stále příliš mladý na smrt. Protože se Petr Muk netajil svou psychickou nemocí - maniodepresivní psychózou -, bylo to to první, co mě napadlo. Ačkoliv byl v poslední době šťastný a na všechny působil pozitivně, nikdo nemůže tušit, co cítil skutečně. O příčinách smrti se spekulovalo až moc dlouho a okatě (jak už to tak u médií bývá). Zůstal dopis na rozloučenou? Snažil se dovolat v osudný večer svému lékaři? Vezl ho domů skutečně vůz taxi, kde se rozpovídal tak, že ho musel brzdit jeho společník? Jen samé dohady, o nichž se nikdy nedozvíme, jak moc jsou pravdivé… A myslím, že je to celkem i jedno, neboť život Petru Mukovi odpovědi stejnak nevrátí…

petr_muk2

Na oficiálních stránkách je uvedeno:

“Jedna z opravdových mužských pěveckých hvězd našeho současného popu. Lyrický i dramatický tenor s mimořádnou barvou hlasu a sugestivním podáním songů se silnou melodickou linkou.”

Myslím, že nejsem jediná, kdo s těmito slovy souhlasí. Barva Petrova hlasu byla úchvatná, ojedinělá. Nemá smysl, abych zde popsala zpěvákovu biografii, ta je k nahlédnutí společně s dalšími důležitými info na ofiko stránkách. Co však učiním, je uvedení několika písní, které bezesporu znáte. Chtěla bych tak alespoň zčásti uctít památku Petra Muka. Písničky nejsou nijak řazeny a úplně poslední song je z nejnovějšího (a bohužel také posledního) alba, které vyšlo 21. 5. 2010…

Stín katedrál

Něžné dotyky

Tančíš sama

Láska, ta nebezpečná věc

Láska tě spoutá

Zrcadlo

Stoupám ti do hlavy

Oh L´Amour

Ráchel

Nebe nehledej

Sbohem. Navždy zůstaneš v mé paměti a tvé písně v mém srdci!

 

Ohlédnutí za květnem 2010

Květen letošního roku přinesl mnoho změn a bohužel ne pouze pozitivních. Zaměřím se na tři události, které považuji v současnosti ve svém životě za podstatné, neboť mě svým způsobem ovlivnily…

mix

1. ZLATÍ HOŠI

Nemůžu začít ničím jiným, než letošním hokejovým mistrovstvím světa v ledním hokeji, které se konalo u našich sousedů - v Německé spolkové republice.

Nikdo jim nevěřil! Neznámá jména na soupisce jakoby odkazovala český tým k jasnému neúspěchu. A přesto se našli věrní fanoušci, kteří tvrdili: “A proč ne?” A já se k takovýmto oddancům hlásím. Vždyť copak se vyhrává jen na základě světoznámých hokejových příjmení? Myslím, že olympiáda ve Vancouveru ukázala, že v tom to rozhodně není…

Cesta za zlatem…

medaile … byla dlouhá a trnitá. Po ostudné prohře s Nory vystoupil Jaromír Jágr s řečí, v níž si nebral servítky. Těžko říci, jestli právě to byl zlomový okamžik, který tým nakopl. Jedno je však jisté -> české mužstvo bylo neuvěřitelně stmeleno, sešla se ohromná parta skvělých kluků, kteří si padli do noty. A právě uvolněné klima pomáhá jít za vysněným cílem - za medailí :)

1- základní skupina - České republice patřila skupina třetí, tedy C. Na naše hokejisty čekala Francie, Norsko a Švédsko. Po prvním zhlédnutí člověka napadne, že je to jako nic, vždyť co je proti nám v hokejovém umění Francie a Norsko? Omyl - ačkoliv jsme Francii porazili 6:2, ze zápasu s Nory Češi odcházeli se sklopenou hlavou - projeli to 2:3. Jágrovu následnou rozčilenou řeč propírala média tolik, až se to stalo otravné. V posledním zápase základní skupiny nastoupil tým kouče Růžičky proti Švédům, kteří pro nás v posledních letech představovali nelehké soupeře. Na konci celého zápasu mohli čeští fanoušci slavit výhru 2:1.

nor_hra

2. osmifinále - První zápas osmifinálové skupiny se Švýcarskem přinesl zklamání - 3:2 v náš neprospěch. Výkony českých hokejistů se houpaly na prapodivné houpačce, která jakoby se nechtěla zastavit. Pro postup do čtvrtfinále bylo nutné v následujících dvou zápasech neprohrát. V řadách fanoušků na stadionu, ale také před televizními obrazovkami, se dala vycítit nervozita. Dají to naši? Kotouč v síti za Vokounovými zády nechtěl nikdo vidět. Přesto se tak stalo třikrát - jeden gól český gólman inkasoval v zápase s Lotyšskem, dva s Kanadou. Neznamenalo to však naši prohru - Lotyše jsme porazili 3:1, Kanadu 3:2, přičemž koncovka s javorovými listy měla bojovný nádech (klasika, Kanaďané nikdy neuměli prohrávat, jsou to taková hokejová prasata :D ). S devíti body se Česká republika dostala ze třetího místa do vytouženého čtvrtfinále.

lot_hra

3. čtvrtfinále - Přiznám se, že jsem našim proti Finsku příliš nevěřila, ale hluboko uvnitř jsem jejich umění věřila. Do poslední chvíle napínavý zápas přinesl infarktové situace, které skončily po samostatných nájezdech. Celkový výsledek 1:2 si říkal o zapití zlatavým mokem, neboť vítězství bylo na naší straně :) Kdyby český fanoušek věděl, co jej čeká v následujícím mači, určitě by bral celý zápas s Finy s nadhledem a ledovým klidem…

fin_hra

4. semifinále - Švédko vs. Česká republika. Už jednou jsme je porazili - v základní skupině. Tak proč by nám měli “korunky” stát ve snové cestě za zlatem? První třetina přinesla jednu branku na obou stranách, druhou jsme prohráli 1:0. Třetí třetina přinesla mnoho šancí, žádnou však čeští hráči neproměnili. Odtikávala poslední minuta, Růžička Vokouna povolal z brány. Oči všech fandů byly přilepeny na obrazovkách, jen těžko se dýchalo. A pak to přišlo, přihrávka na modrou sedm vteřin před koncem pro  Rachůnka a puk… Za brankovou čárou - slovo o třech písmenech se ozývá po celé republice, div že není zbořen Pražský hrad. Pocit neuvěřitelnosti a těžko popsatelné radosti se dostavuje u každého milovníka hokeje. Infarktové situace mnohem těžšího kalibru než u zápasu proti Finsku prožívá každý, jako by sám nájezdy jel. Nakonec však může český národ jako jeden muž zakřičet - JSME TAM!!! JSME VE FINÁLE!!!  2:3 po samostatných nájezdech pro český tým se nesmazatelně zapisuje do historie MS v hokeji.

sved_vyhra

5. finále - Rusko - rudá mašina, která jde tvrdě za zlatem, aby vylepšila svou bilanci z olympijských her. Věří si, nepochybují o svém vítězství, o tom, že po 60 minutách se jim na krku bude kývat zlatá medaile. Jejich úsudek je chybný. Češi při sobě drží jako nikdy, ví, že když chtějí, mohou porazit kohokoliv. V půl 9 večer je vhozeno úvodní buly, v necelé půl minutě padá ruskému brankáři Varlamovi za záda první gól, jehož autorem je Klepiš. Čeští fanoušci jásají, soupeřovi nechápou. Ruský tým má nátlak, ale přes Vokouna se nedostanou. Když přece jen dotlačí puk za záda českého gólmana, je již několik vteřin konec zápasu a branka tak logicky není uznána… Druhá třetina se opět nese v nátlaku ruských hráčů. Ti čeští se však rozhodně neztrácí, ba naopak - v 38 minutě se po Rachůnkově střele odrazil puk od Rolinkovi brusle a našel si cestu za brankovou čáru - 2:0 pro hráče v bílém :-) . Celý zápas se nesl v duchu napínavosti, červený stroj na úspěch se dral před Vokouna. Prorazit tuto zeď se Rusům podařilo až ke konci třetí třetiny, kdy po sérii vyloučení zbyly na ledě 3 hráči (Vokouna nepočítám) a Rusů se najednou objevilo šest, poněvadž odvolali brankáře. Katastrofa - kam se fanoušci podívali, všude v tu chvíli byla protivná rudá barva, bílá zanikla. Stalo se, co se stát muselo - naši soupeři snížili stav na 1:2. Zbývalo 35 sekund do konce zápasu, našim stále chyběl jeden článek. Nikdo z českých příznivců se neodvažoval ani dýchat, tep vyskakoval do neuvěřitelných výšin… 3… 2… 1 - ZLATO JE NAŠE!!!!!!

rus_zakrok_jagrrolinek_pohar

Myslím, že více už psát nemusím :-) Možná se vám může zdát, že jsem mimo, když se o MS v hokeji 2010 zmiňuji až nyní, ale školu jsem před blogem upřednostnit musela. Na hokej jsem si čas našla (jako správná fanynka bych si to nikdy neodpustila, kdybych vynechala jediný zápas, v němž šlo o náš tým), ale na své stránky jsem zkrátka nemohla. Pečlivě jsem si však psala seznam, co chci přidat a ten nyní plním :-) .

ms_2010

Pro dnešek je to tedy vše, ale nebude trvat dlouho a budu se věnovat dvěma dalším důležitým událostem. Jak je patrné z obrázku nejvýše, jedná se o tragické úmrtí zpěváka Petra Muka a o volby do Poslanecké sněmovny…

 

Clusterz aneb hra, která vás nepustí

clusterzTuhle hru jsem objevila díky mé kolegyni a kamarádce z brigády. Ne každé kolo je jednoduché, nejvíce dělá problémy devatenáctka a třicítka, ale můžu vám zaručit, že se zapotíte i u mnoha jiných kol ;) Já sama se momentálně mořím s již zmíněnou devatenáctkou - jsem zvědavá, kolik dní mi zabere :-D .

clusterz_hra_2

Pokud hru vypnete a vrátíte se k ní druhý den, začínáte u toho kola, kde jste skončily, což je fajn, protože se nemusíte znovu “nervovat” od samého začátku :-) . Nuže, tak do toho, Clusterz už čeká, stačí jen kliknout na obrázek níže :-) !

clusterz_uvod

(omlouvám se, ale ačkoliv onlinovky.cz nabízí volbu k vložení hry na blog, jaksi se mi nepodařilo přijít, jak na to - věřím ale, že si i přesto rádi zahrajete ;-) )

clusterz_hra

 

Darování krevní plasmy

V pátek, 16. 10. 2009, jsem se vydala po dlouhé době do hlavního města naší republiky, abych se stala dárkyní krevní plasmy :-) . Na tuto myšlenku mě navedla jedna má známá, za což jí hrozně moc děkuji. Nerozmýšlela jsem se dlouho, neboť jako dárkyně krve jsem tušila, co zhruba odběr plasmy obnáší…

cervene_krvinky

Na téma “darování plasmy” se vedou stále častěji ohnivé diskuze, kde na jedné straně stojí rozhořčení lékaři nemocnic a na straně druhé zřizovatelé odběrových center. Ti jsou totiž soukromými subjekty a za plasmu vyplácejí finanční kompenzaci, což láká především studenty a další mladé lidi, jakožto i matky na mateřské dovolené. Těchto “lehce vydělaných peněz” však nedosáhne každý člověk - předpokladem je perfektní zdravotní stav a upřímný přístup, čímž mám na mysli nezatajení žádných skutečností, které se vyplňují do dotazníku před příchodem k lékařce, která rozhodne, zda je člověk způsobilý odběru.

Plasmatickým centrům, kterých stále přibývá, je vytýkáno, že podávají nedostatečné informace. S tímto tvrzením nemohu souhlasit. Vše podstatné pro úspěšný odběr jsem se dozvěděla, poučení dárce jsem si důkladně pročetla. Centra nemají povinnost sdělovat, kam přesně plasma jde a pokud vás to opravdu zajímá, není nic jednoduššího než se zeptat :-) . Já osobně nevidím nic špatného na tom, že má krevní plasma poputuje do zahraničí, vždyť i tam lidé potřebují pomoc. Česká republika má tohoto “produktu” dostatek, tak proč se proti jednání plasmatických center ohrazovat? Beztak je to jen proto, že nemocnicím dobrovolní dárci ubývají. Ptáte se proč? Přece kvůli financím. V městě, které je mému bydlišti nejblíže, se sice nemocnice nachází, ale není zde možnost plasmu darovat. Proto jsem zvolila dojíždění do Unicaplasmy, jejíž sídlo se nachází na Hradčanské. Ano, peníze potřebuji (kdo také v dnešní době ne), ale také mě hřeje pocit, že pomůžu neznámým lidem :-) .

Musím se přiznat, že jsem na sebe i hrdá Zeleňák - darování krve i plasmy mě baví. A že není “krev” zpeněžená? Komu to vadí? Mně tedy rozhodně ne. A kdyby nebyla finančně ohodnocená ani plasma, i přesto bych se stala dárkyní, protože i já se mohu kdykoliv stát tím, komu tato forma pomoci zachrání život Čtyřlístek

NĚKOLIK UŽITEČNÝCH INFORMACÍ

krevní plasma po odběrech

krevní plasma po odběrech

co darování plasmy obnáší:

  1. den před a v den odběru dodržujte pitný režim, nekonzumujte alkohol či jiné návykové látky, nepijte kávu (vysušuje organismus), vyhněte se tučným potravinám, jezte lehkou stravu
  2. cca hodinu vašeho času (pokud jste předem objednaní, jedná se o menší časový úsek)
  3. vyhovující zdravotní stav (pokud zatajíte některé skutečnosti, vystavujete riziku nejen sebe, ale také potencionálního příjemce vaší plasmy)
  4. na recepci dostanete dotazník k vyplnění
  5. po jeho vyplnění jste zavoláni do vyšetřovny, kde lékařka rozhodne, zda jste způsobilí k odběru (objednaní jsou voláni jménem, neobjednaní čekají na vyvolání svého číslo na světelné tabuli)
  6. odběrový sál  - jste usazeni na pohodlné křeslo, můžete si vybrat, z jaké ruky si přejete odběr uskutečnit. Pokud jste na odběru poprvé, zdravotní sestra vám vše potřebné vysvětlí. Během darování plasmy si můžete číst, hrát hry na mobilu, poslouchat mp3.
  7. po odběru jdete na “recepci”, kde dostanete žeton k automatu na nápoj + finanční náhradu

jak se získává plasma z krve?

Krevní plasma je v krvi obsažena ze 57% a poté je vám také odebírána. Žilní tekutina proudí do přístroje, kde se plasma “odděluje” od zbylých složek krve. V pravidelných intervalech se celý mechanismus přepíná a do těla se vám vrací všechny složky krve + náhrada za plasmu. Změnu pocítíte tak, že se škrtidlo, jež máte na paži, uvolní.

k čemu krevní plasma slouží

K výrobě léků, které bez plasmy nemohou vzniknout a které jsou životně důležité.

další info

  • pokud neplánujete dárcovství více než jednou, nemá smysl abyste někam chodili. Odběr je zbytečný a vaše plasma se nedá použít, pokud se neuskuteční min. dvakrát.
  • darovat plasmu můžete každý týden (vždy po 7 dnech), max. 33/rok
  • ženy zde nejsou omezeny menstruací jako u dárcovství krve. I přes tuto měsíční nepříjemnost mohou krevní plasmu bez obav darovat ;-)
  • za první kompletní návštěvu obdržíte 200 Kč, za druhou 600 Kč a za každou další Kč 400,-

zajímavost

Velmi mě překvapilo zjištění, že každý člověk má plasmu jiné barvy, resp. odstínu  Fakt super.

podrobnosti naleznete zde

unica_plasma_logo

 

Žolíček - korela, která milovala život

zolicek
Žolinka, 20. 7. 2004 - 8. 8. 2009

Korelu lutino jsem od taťky dostala na dokrmení v červenci před pěti lety, když jsem se vrátila z tábora a zjistila jsem, že mi zemřel papoušek jiný, jehož jsem zachraňovala. Proto jsem se na nové mládě upnula, abych zahnala šílený smutek, který mě obestřel :-( . Korelku jsem pojmenovala Žolík. Na toto jméno přišla mamka, ona je na to vysloveně expert :-) . Pro dokreslení situace, jaký jsem byla do nového papouška blázen, je skutečnost, že jsem pro něj vyrobila rodný listZeleňák . Jedna věc na něm však byla špatně, jak jsem zjistila o pár let později. Nemělo smysl to však opravovat, neboť tak bych svoje dílo zničila :-) .

Žolík s o rok mladší korelo Kubou (též samice :-D )

Žolík s o rok mladší korelou Kubou (též samice :-D )

Žolík se narodila 20. července 2004, dokrmovat se nechala dobrovolně, brzy jsem injekční stříkačku vyměnila za lžičku a v obvyklé době začala korelka papkat sama. Pozorným čtenářům jistě neuniklo spojení “Žolík se narodila” - ano, je to tak. Myslela jsem, že půjde o samce, ale z papoucha se vyklubala samička. U korel lutino se pohlaví poznává velice těžce a pokud by Žolík nezačala předvádět “holčičí manýry”, dodnes bych netušila, kde je pravda Zeleňák.

Vilánek, tři roky stará korelka

Vilánek, tři roky stará korelka

Během dvou let přibyly Žolíkovi dvě společnice - Kuba a Vilda. Opět jsem čekala samce a zase se z nich vyklubaly samice Smích . Tyto dvě mi dokonce snášejí sem tam vajíčka (pochopitelně prázdná). Ačkoliv jsem Kubu s Vildou také dokrmovala, nejsou ochočení tak jako Žolík, ani vlastně nevím proč. Proto je letos dávám taťkovi do chovu, kde jim bude mnohem líp :-) .

napjatý Žolíček (komu by se líbilo focení v kleci :-D )

napjatý Žolíček (komu by se líbilo focení v kleci :-D )

Ze všeho nejraději měla Žolinka drbkání na hlavičce a pokud jsem přestala, klovla si do mě a hlavou mi drkala do prstů :-) . Pokud mi seděla na rameni, hrála si s náušnicí či řetízky a také mi “rvala” hlavičku pod brýle, aby mi mohla zobáčkem “obírat” oko Smích. Při psaní útočila na tužku, neměla sebemenší problém s ťapáním po klávesnici :-D . Byla prostě perfektní a milou společnicí a já jí milovala (a miluju vlastně pořád).

Žolinka, když byla zdravá

Žolinka, když byla zdravá

Bohužel toto léto byla naše vzájemná pohoda přerušena. Téměř ze dne na den vypadala Žolinka nemocně. Celý den posedávala, byla načepýřená. Návštěvu veterináře jsem odložila, neboť častokrát takto seděla a do dvou dnů byla opět v pořádku. Jenže tentokrát to bylo jiné :-( . Nasadila jsem heřmánkový čaj, nahřívala jsem jí. Ani to ale nepomohlo a do dalších pár dní se jí udělala u kloaky boulička. Měla jsem podezření na vajíčko, které jí nejde ven, a tak jsem na radu veterinářky nasadila prostředky, jež jí měly pomoci vejce “vyprdnout”. Když ani to nepomohlo, čekala mě návštěva kliniky. Až na potřetí se mi povedlo “vychytat” den, kdy byla přítomna specialistka na exoty. Lékařka korelce bouli prohmatala a seznámila mě se základními fakty. Rentgen by nic neukázal, protože boule je příliš měkká a tudíž by vše bylo zamlžené a případnou operaci by pro velikost nádoru korela nepřežila. Tak Žolík dostala antibiotika, lék na bolest a výživu, která se dávala do pítka a tak ji mohly mít všechny tři korelky :-) .

strašně moc mi, Žolíčku, chybíš

strašně moc mi, Žolíčku, chybíš

Ze začátku se lékům bránila, ale jakmile zjistila, že jí pomáhají, otevírala zobáček dobrovolně. Atb po necelém měsíci došla, zbyla jen výživa a lék na bolest. Bez atb se však Žolíkův stav zhoršoval. Co bylo platné, že po výživě krásně zmohutněla. Bojovala statečně, avšak nádor ji nakonec skolil. Dnes ráno na tom byla má milovaná korelka tak špatně, že bylo jasné, že tento den nepřežije…

korela lutino, jakou byla Žolička

korela lutino, jakou byla Žolička

Pochovala jsem ji na zahradě k našim pejskům Aidě a Bročkovi. Nyní je na lepším místě, kde ji nic netrápí a je snad šťastná. Jelikož věřím v reinkarnaci, jsem si jistá, že její duše si vysloužila nový krásný život, neboť ten si po takovém trápení zaslouží. Ať odpočívá v pokojiČtyřlístek.

Nikdy na tebe, Žolinko, nezapomenu!

 

Finlandia Midnight Sun 2009

Letošní rok jsem měla možnost s přáteli tuto akci navštívit a tak jsem neváhala. Když jsem si z nejmenované cestovní kanceláře hrdě odnášela lístek, netušila jsem, že budu svých peněz tak trochu litovat. Ale hezky popořádku…

midnight-sunK  Branické louce, kde se Finlandia Midnight Sun 2009 konal, jsme dorazili okolo půl 6. Poslušně jsme se postavili do poměrně dlouhého zástupu, který se k našemu překvapení nehýbal. Začátek akce byl avizovaný na 18 hodinu, ale pořadatelé v tuto začali teprve pouštět do areálu Kuk.... Dle mého názoru první zásadní chyba.

Při vstupu do vyhrazeného prostoru začalo pršet, ale naštěstí po nějakém čase déšť ustal a znovu se nám na hlavy nespustil. Zcela vpředu stálo pódium, kde měly vystoupit ohlášené hvězdy. Po levé straně byste našli dva stánky s jídlem, uporstřed jeden větší bar a po pravé straně dva malé bary. Ano, opravdu čtete správně, víc jich nebylo. Mezi tím vším se nacházela věštírna, malování na trička, pálení křivd spáchaných vámi či na vás a další akce, na které si opravdu nevzpomínám. Nic nenapovídalo tomu, jak fatálně selhá organizace ohledně toho nejdůležitějšího…

Apocalyptica, jedni ze zachránců akce

Apocalyptica, jedni ze zachránců akce

Druhá chyba - občerstvení.

Jí se všude, jí se ve velkém množství a nejinak tomu bylo i na Oslavě slunovratu. Při tom množství účastníků se u pouhých dvou stánků tvořily nepředstavitelné fronty, nejednou docházelo k předbíhání. U stánku kde nabízeli palačinky, bylo snad “milion” servírek, ale jen jeden kuchař Blázen. Nebylo se tedy co divit, že zástup ubýval velmi, vskutku velmi pozvolna. A tak se stalo, že vystoupení Apocalyptiky jsem strávila ve šňůře čekající na žvanec. Naštěstí jsem měla dobrý výhled a viděla jsem více než pohazující vlasy členů skupiny :-D .

Třetí chyba - Finlandia

Na to jak na oficiálních stránkách Finlandia Midnight Sun zdůrazňovali, jak bude dostatek pití… Myslím, že nejlepší bude, když tento výňatek odcituji:

“Na Finlandia Midnight Sun 2009 bude zajištěn dostatečný počet barů s míchanými drinky z finské vodky nebo finské vodky samotné. Na své si přijdou především milovníci míchaných nápojů s vodkou, kteří zde najdou zajímavé příchutě jako je mango, grep, brusinka nebo limetka. Pro hladovějící nebo labužníky bude k zakoupení několik typicky finských národních specialit. Pro řidiče budou připraveny také nealko nápoje.”

Tomu se lze leda tak vysmát Ďábel. Na takový počet lidí jen tři bary??? Vždyť to zdaleka nemohlo pokrýt poptávku. Než jste se dostali na řadu, byla hodina šmahem pryč. Na akci kterou propaguje samotná Finlandia a je de facto jejím sponzorem, by měla být vodka a zmíněné drinky na “každém kroku”. Ale takhle? Takhle se akorát stalo, že již před půl 11 nebylo co pít, maximálně vodka se sodou, bezostyšně účtována za stejnou cenu jako míchané drinky a i to brzy nebylo.

Čtvrtá chyba - VIP

Ano, já chápu, že tihle rádoby “vyvolení” jsou na každé akci, a proto by se neměli míchat s námi normálními… Tady to bylo jinak. Občerstvující stánky byly jen jedny, VIP mělo vlastní zástup ohraničený “rákosem”. Jakmile se tam některý “kravaťák” objevil, automaticky měl přednost. Správně by mělo mít VIP vlastní občerstvení, když už jim dali vlastní bar na lávce u řeky, kam jsme se my neměli šanci dostat.

Support Lesbiens, zachránci číslo dvě

Support Lesbiens, zachránci číslo dvě

Suma sumárum

Pocity mám velmi rozporuplné. Díky přátelům jsem se bavila, Support Lesbiens a Apocalyptica to celé zachránili. Kdo je DJ Lucca opravdu netuším, to šlo absolutně mimo mě… Jak jsem už řekla, organizační struktura na bodě nula, vlastně v hlubokém mínusu. Loňský ročník prý měl menší účast, ale tak pokud pozvou takovou kapacitu jakou je skupina Apocalyptica (tím se nechci dotknout Supportů), musí přece pořadatelé předpokládat, že lidí bude daleko více.

Kdybych měla akci oznámkovat školní stupnicí, zvolila bych 3/4, ale můj vnitřní pocit napovídá, že je to horší 4 - a vše jen kvůli zpackanému pořadatelství. Polepšete se…

midnight-sun-2