Archive for the ‘Františkovy Lázně (11.8.-8.9.2009)’ Category

Poslední lázeňské dny

Neúprosně se blíží den, kdy to bude přesně rok, co jsem odjela do Františkových Lázní. Je tedy nejvyšší čas za nimi udělat závěrečnou tečku :-) .

František, ke kterému vedly kroky většiny žen (moje ale ne :-P)
František, ke kterému vedly kroky většiny žen, které si přály do roka chovat

Poslední dny jsme se v lázních příliš nezdržovali a jezdili za kulturou - ať už tradiční, kterou tvoří hrady a muzea, nebo netradiční, jakými jsou přírodní rezervace. Ačkoliv se ke konci mého pobytu počasí zhoršilo, měli jsme přeci jen štěstí, že nikdy nepršelo a i to slunko tu a tam vysvitlo .

1. Motýlí dům

4. srpna loňského roku jsme plně obsadili auto, aby se mohlo jet do nedalekých Žírovic, kde se nachází Motýlí dům plný barevné exotické krásy. Nabídnu vám celkem pět fotografií, které jsem vybrala ze svého alba :-)

Motýlí dům
Motýlí dům

Nejprve musíte jít do přízemí, kde je pokladna a neživá expozice. Můžete si zde také zakoupit upomínkové předměty (např. pohledy, záložky, přívěsky a jiné mnohem zajímavější dárky :-) ). Navíc se tu dozvíte, jak dlouho Motýlí dům funguje, jak dlouho se majitel chovu motýlů věnuje a mnoho zajímavých věcí. Pokud vás něco zajímá, můžete se pochopitelně zeptat :-) .

motýli, kteří zemřeli přirozenou smrtí, jsou našpendleni, aby poté byli přidáni do expozice
motýli, kteří zemřeli přirozenou smrtí, jsou našpendleni, aby poté byli přidáni do expozice
neživá expozice
neživá expozice

Až se nabažíte neživé výstavy a informací, čeká na vás expozice živá v tropickém skleníku, která je pochopitelně mnohem zajímavější.  Můžete zde fotit, ale bez blesku a také vaše pohyby by měly být pomalé, aby se motýli neplašili.

949

951

Myslím, že více snímků uvádět nemusím. Určitě si udělejte na tuto velmi zajímavou výstavu výlet, neprohloupíte. Navíc můžete návštěvu Motýlího domu spojit s návštěvou přírodní rezervace, k níž se dostanu v následném textu :-) . Více o Motýlím domě na oficiálních stránkách, na které se dostanete >>tudy<< .

2. SOOS - přírodní rezervace

Původně jsme chtěli jet z motýlí farmy zpět do centra Františkových Lázní, ale naštěstí padlo rozhodnutí, že když už výletujeme, proč toho nevyužít a nezajet do blízké přírodní rezervace? SOOS byla vyhlášena roku 1964, a přestože je poměrně rozlehlá, zpřístupněna je pouze část, kterou vede 1,2 km dlouhá stezka. Než se vydáte směrem k dřevěné lávce, určitě jděte nejdříve do obou muzeí, v nichž se nachází jedinečné expozice :-) .

je těžké vybrat z množství fotek tu pravou - tady je maketa mamuta ;-)
je těžké vybrat z množství fotek tu pravou - tady je maketa mamuta ;-)
protože si nejsem jistá, o jaké prehistorické zvíře jde, raději svou domněnku neuvádím
protože si nejsem jistá, o jaké prehistorické zvíře jde, raději svou domněnku neuvádím
995
rašeliniště

Císařský pramen
Císařský pramen
pohled na stezku
pohled na stezku
rybník s nějakou tou kachničkou :D
rybník s nějakou tou kachničkou :D

Fotky, ať už jsou jakkoliv povedené, nedokážou vystihnout skutečnou krásu, která se vám naskytne při návštěvě přírodní rezervace SOOS. Více informací, včetně důležité mapy, jak se k SOOSu dostat, naleznete na ofiko stránkách ;-) .

3. Chrám sv. Olgy

Bylo těžké ostatní přemluvit, abychom si udělali menší zacházku ke krásné stavbě, jakou je pravoslavný chrám svaté kyjevské kněžny Olgy, který je nejstarším v Čechách (postaven byl r. 1888). I kdyby se mi to ale nepovedlo, šla bych sama. Vybrala jsem jediný snímek, který zachycuje celkový pohled na chrám :-) .

pravoslavný chrám sv. Olgy
pravoslavný chrám sv. Olgy

4. Městské muzeum

Do útrob městského muzea jsem vstoupila úplně sama 5. srpna 2009. Všichni odmítli jít a tak o mnohé přišli. Ale hlavně mě to svým způsobem zklamalo . Co se dalo dělat, na samotu jsem zvyklá, tak jeden den navíc mě nezabil. Milým překvapením pro mě bylo, že mi bylo dovoleno fotografovat :-) . Podmínkou bylo, že fotky nesmím nikde vystavit, že si je musím uchovat jen pro domácí použití. Velmi ráda jsem pravidlo splnila, neboť snímky jsem pořídila opravdu hezké (ale nechci se tu chválit, není to můj styl). Proto uveřejním obrázek z ofiko webu muzea, kam vás ihned poté pozvu ;-) .

původní František, který byl nahrazen kopií (kopie je od originálu zcela odlišná, což mě překvapilo)
původní František, který byl nahrazen kopií (kopie je od originálu zcela odlišná, což mě překvapilo)

Muzeum opravdu stojí za návštěvu - působí zde příjemná atmosféra, dozvíte se něco o historii Františkových lázní, na stěnách jsou také několikanásobně zvětšené dobové snímky. Pokud máte rádi historii, nebo pokud máte jen cestu kolem, neváhejte - rozhodně neprohloupíte, když místní muzeum navštívíte :-) . Na oficiální stránky se dostanete >>tudy<< .

5. Hrad Loket

Hrad Loket je další okouzlující místo, které jsem měla možnost navštívit (6. srpna 2009). Ano, je od Františkových Lázní poměrně daleko, ale díky jedné spolulázeňkyni, která jela navštívit své příbuzné bydlící nedaleko Lokte, jsem se sem podívala. Jsem jí za to velmi vděčná :-) .

hrad Loket

hrad Loket

nádvoří

nádvoří

Na následujícím snímku můžete vidět Gottsteina, kterého najdete na hradním nádvoří. Váží se k němu tato slova:

“Ten, kdo se dotkne špičky vousů Gottsteina na loketském hradě, bude si přát dobrý úmysl a zanechá zde symbolický peníz, tomu se přání vyplní. Ale běda tomu, kdo se dotkne kyje v rukou za zády, či jenom na zlý úmysl pomyslí… Toho do roka stihne Gottsteinův hněv!”

Gottstein - vládce loketských skal, kamenů a podsvětí

Gottstein - vládce loketských skal, kamenů a podsvětí

Z celé prohlídky mě nejvíce zaujala expozice Útrpné právo. Už bez průvodce vstoupíte do temné chodby, z níž nahlížíte do kobek, kde jsou různými způsoby mučeni hříšníci. Některé postavy se pohybují a nechybí ani zvuková kulisa, která místu dodává na strašidelnosti.

lámání
lámání v kole
pálení, cejchování (jedna z pohyblivých kulis)

pálení, cejchování (jedna z pohyblivých kulis)

Věřte, že ukázek mučení je na Lokti mnohem více, toto jsou jen dvě malé ukázky, u nichž jsem si řekla, že by vás měli nalákat nejvíce :-) . Z Útrpného práva můžete sejít po schodech ještě níže, kde je vybudováno autentické vězení z let 1822 - 1948.

Hrad Loket nabízí jedinečnou podívanou, o kterou se nenechte v žádném případě připravit. Samotné internetové stránky mají velmi originální provedení, jak můžete sami vidět >>zde<<.

6. Hrad a zámek Bečov nad Teplou

Na tomto státním zámku jsem se objevila v den odjezdu z lázní. Zavazadla už byla uložena v kufru auta, mnoho kilometrů mě dělilo od Františkových Lázní a také skvělé party, s kterou jsem se ten den viděla naposledy. Cestou domů jsme se s rodinou stavěli v Bečově, protože památky máme všichni moc rádi :-) .

Státní hrad a zámek Bečov nad Teplou

Státní hrad a zámek Bečov nad Teplou

Zpřístupněn je pouze zámek - hrad je v dezolátním stavu, ale opravy by již měly být v plánu. V Bečově se nachází jedinečná památka - Relikviář svatého Maura. Už kvůli němu si nenechte návštěvu tohoto zámku ujít. Vidět na vlastní oči něco tak parádního a úchvatného je zážitek na celý život. Klidně bych si to zopakovala - poslechnout si, jak dlouho trvalo zrestaurování, jak Česká republika o tuto drahocennost málem přišla a na závěr se kochat samotným Relikviářem. Jděte do toho!!! :-)

Relikviář svatého Maura

Relikviář svatého Maura

A jako pokaždé, i nyní vás zvu na oficiální stránky bečovského zámku :-) .

posezení v podzámčí

posezení v podzámčí

No a to je konec mého měsíčního pobytu ve Františkových Lázních. Stále na něj vzpomínám, jinak by to ani nešlo. Byl to měsíc, kdy jsem byla sama sebou, kde mě nikdo neodsoudil jen kvůli mému vzhledu, kde jsem se stala součástí super kolektivu, který jen tak znovu neuvidím :-( . Život jde dál, uvidím, kam mě zavane :-) . Přichází poslední pohlednice z letního lázeňského městečka, kde na vás čeká spoustu věcí k poznávání a mnoho příjemných procedur ;-)

11

P. S.: Rozhodla jsem se, že jednotlivé procedury popisovat nakonec nebudu. Důvodem je, že moje vysvětlování patří k chaotickým a pak - přišli byste o to těšení se na neznámo ;-) .

 

Dalších čtrnáct františkolázeňských dní :)

Musím přiznat, že čas utíká přímo neúprosně, a že na lázně tak trochu pozapomínám (nebo zapomínají ti druzí?) . Dnes si ale čas udělám a nabídnu vám krátký přehled druhého a třetího týdne, jež jsem v lázeňském městečku strávila…

na dobře vychlazené pivíčko jsme chodili snad každý den :D

na dobře vychlazené pivíčko jsme chodili snad každý den :D

Mezi 17. a 30. srpnem jsme až na pár dní pokaždé vymysleli nějakou akci. Ať už šlo o aquaforum, o kterém jsem psala v jednom z předešlých článků, nebo o výlet na kolech s neveselým koncem…

1. průvod nočním městem

311 Jestli si dobře pamatuji, tak se koná/l jednou za měsíc. Ani nevím, jak se k mým uším informace o této akci donesly, ale stalo se a my jsme na ní vyrazili. Naše skupinka čítala pět hlav, přičemž tři z nás se pohybovali okolo hranice 20 let (někdo míň, někdo víc :-) ). Vyprávění o zajímavostech z historie města nás brzy přestalo bavit, a tak jsme neváhali a otevřeli lahvinku s jablíčkem (vodku a džus jsme si nechali na pozdější dobu, která nebyla zas až tak vzdálená :-D ). Jak se to vyvinulo je asi jasné -> od procesí jsme se oddělili a šli za nimi tolik metrů, kolik bylo zapotřebí, abychom nevyrušovali :-D .

Národní třída v pozdní hodinu

Národní třída v pozdní hodinu

Noční prohlídka města se zkrátka vyvedla. Neodnesla jsem si sice žádné poznatky, ale legrace byla absolutní, takže jsem o nic nepřišla :-D

tohle měla být dodávka městské policie, která neustále hlídkovala - ani nevím, jak se mi taková fotka povedla, ale možná to bylo i tím nepatrným alkoholem v krvi :D

tohle měla být dodávka městské policie, která neustále hlídkovala - ani nevím, jak se mi taková fotka povedla, ale možná to bylo i tím nepatrným alkoholem v krvi :D

2. výlet směr Mariánské Lázně

Ne, neměli jsme dost těch Františkových, jen jsme si udělali společný výlet :-) . Poskládali jsme se do dvou aut a po počátečních zmatcích konečně našli tu správnou cestu. Asi nejvíce nás zajímala zpívající fontána, která je bezesporu jedním z největších lákadel Mariánek :-) . Počkali jsme si na druhou hodinu, kdy se voda rozeběhla do tónů hudby Jaromíra Bažanta a poté vyrazili směr příjemná kavárna, v níž mě nejvíce ohromily toalety . Po opuštění mariánského podniku se konala okružní procházka, která byla zakončena opět u fontány, kde v deset večer začínala mnohem působivější podívaná, neboť byl puštěn Andrea Bocelli. Do jeho písně se trysky fontán trefovaly mnohem přesněji - udělejte si zkrátka výlet, stojí to za to, protože pokud to neuvidíte na vlastní oči, těžko něco takového posoudíte jen z mého psaní ;-) .

celkový pohled na fontánu

celkový pohled na fontánu

kousek z noční fontány :)

kousek z noční fontány :)

3. rozhledna a okolí

Druhou lázeňskou neděli se vyrazilo na nedalekou rozhlednu, která by se možná ani tak neměla nazývat, protože svou velikostí tomu neodpovídá. Je ale velmi pěkná, taková zmenšenina hradu. Když vyjdete těch několik málo schůdků, naskytne se vám vcelku příjemný výhled - ovšem jen jedním směrem. Když se totiž otočíte po vystoupání doleva, uvidíte budovu hotelu (nebo co to je)…

"rozhledna" vypadající jako zmenšenina hradu

"rozhledna" vypadající jako zmenšenina hradu

jeden z výhledů

jeden z výhledů

Ještě před výstupem k rozhledně jsme si udělali menší zacházku k rybníku, na němž byla k vidění labutí rodinka, která se velmi ráda nechala krmit nejen suchými rohlíky, ale také obyčejnou trávou. Nabízím dvě fotky…

labutí rodinka v celé své kráse :)

labutí rodinka v celé své kráse :) (chybí jen dvě mláďata)

labutí mládě, které mě totálně dostalo :D

labutí mládě, které mě totálně dostalo :D

4. kolový výjezd

Na pátek 28. 8. byl naplánován výlet na kolech na hrad Vildštejn. Měl nás jet slušný počet, který se však začal snižovat, až začalo hrozit, že z výletu sejde. Naštěstí zůstali “věrní” čtyři členové naší bandy, mezi které jsem patřila i já :-) . Zapůjčili jsme si kola (bohužel jsem vyfasovala dámské, kterých já jsem odpůrce :-( ) a už jsme si to frčeli . Celou cestu nám znepříjemňoval poměrně silný vítr, ale my jsme se nedali a do cíle dojeli :-) . Hrad sice nenabízel prohlídku, ale i tak jsme výjezdu ani trochu nelitovali…

hrad Vildštejn

hrad Vildštejn

nádvoří hradu

nádvoří hradu

v prostoru nádvoří bylo umístěno několik zvířat - např. monstrózní prase, které se nepohnulo ani za nic :D

v prostoru nádvoří bylo umístěno několik zvířat - např. monstrózní prase, které se nepohnulo ani za nic :D ...

a taky atypické domácí zvíře - klokana :D

a taky atypické domácí zvíře - klokan :D

Návrat byl poněkud melodramatický. Těsně před vjezdem na parkoviště, kde se nacházela půjčovna kol, jsem s sebou hodila slušně na zem. No, řekla jsem to trošku zaobaleně :-D … Upažila jsem pravou ruku, aby motoristé viděli, že opouštím silnici a přibrzdila si. Jak jsem zvyklá ze svého kola, stiskla jsem mírně i druhou brzdu - a neštěstí bylo na světě. Brzdy na zapůjčeném vozítku byly příliš utažené, takže se stalo, co se stát muselo - vyletěla jsem “ze sedla”. Můžu vám říct, že v životě jsem takový pád nezažila. Sekla jsem s sebou na vozovku, kolo spadlo na mě. Hooodně dlouho jsem nemohla dýchat, myslela jsem, že se zadusím. Štěstí ale stálo při mě - auto jedoucí za mnou stihlo zabrzdit, mladý pár v něm sedící zareagoval skvěle, za což jsem jim nesmírně vděčná. Okamžitě vyskočili a šli mi na pomoc stejně jako ostatní členové naší výpravy. I když… Mého otřesného pádu se jeden výletník zalekl tak, že sám spadl a dopadl hůř než já. Přivolaná sanitka si odvezla jen jeho, mě jen ošetřili (odvoz do nemocnice jsem odmítla a zdravotníci mě ani nepřemlouvali :) ). Večer už jsme byli všichni pohromadě a i přes zranění jsme vyrazili na bowling, za což jsme si od ostatních vysloužili označení, že jsme blázni :-D .

5. Valdštejnské slavnosti

… se konaly v Chebu a vyrazili jsme na ně pouze ve třech - ostatní projevili svou neskutečnou lenost (a to se jelo autem) . Na náměstí bylo nabízeno mnoho dobrot, nechybělo dřevěné divadlo, ve kterém se neustále něco dělo. Vrcholem byl středověký průvod se závěrečnou bitvou. Pokud budete mít čas, příští rok určitě vyrazte ;-)

ukázka s bitevního pole - dým po výstřelu z pušky

ukázka z bitevního pole - dým po výstřelu z pušky

ukázka z bitevního pole - koňská jízda

ukázka z bitevního pole - koňská jízda

skupina Řemdih - jejich hudba je skvělá

skupina Řemdih - jejich hudba je skvělá

6. ať žije minigolf

Člověk si řekne - minigolf je hračka, to zvládne každý. Omyl! To není jako sedět doma na židli a pařit minigolf na pc, kdepak. Dostat tu malou kulatou věc do díry je kolikrát hrozně těžký. Jestli máte možnost a ještě jste ji nevyužili, určitě do toho jděte ;-) . Zaručeně se pobavíte - jen doporučuji, aby hrající skupinka nepřekročila počet čtyř nebo pěti, protože pak se to fakt nedá :D .

záznamové archy :)

záznamové archy :D (číslice v kroužku znamenají, že na tyto hřiště se používá jiný míček)

jedno z hřišť - dráha vedla do kopce, kde je důlek určitě tušíte :)

jedno z hřišť (i s míčkem :D) - dráha vedla do kopce. kde je důlek určitě tušíte :)

na první pokus se mi podařilo dát velmi málo míčků (minimálně jeden určitě :D). tady si stavím míček na pokus č. 2 :D

na první pokus se mi podařilo dát velmi málo míčků (minimálně jeden určitě :D). tady si stavím míček na pokus č. 3 :D

—-

Nuže, to by bylo pro dnešek všechno, ani bych neřekla, že to vydá na tak dlouhý příspěvek :-D . Do budoucna přibude ještě jeden článek z lázní a tím bude tato kapitola mého života uzavřena :-) . A protože jsem začala obrázkem piva, zakončím snímkem z jiné oblasti chutí - dobroučkým pohárem s borůvkami :-)

ten bych taky mohla pořád :D

ten bych taky mohla pořád :D

 

Pestrý víkend

Vím, že od doby, kdy jsem se vrátila z lázní, uplynula značná doba… Bohužel se mi příliš nechtělo psát o mém tamním pobytu, veškeré jiné činnosti jsem považovala za daleko důležitější a přínosnější :-) . Ačkoliv mám spoustu věcí k učení, neboť mě čeká náročný závěrečný týden před přípravou na zkouškové období, rozhodla jsem se další příspěvek přidat - jenom přece jsem se dnes celý den věnovala škole, tak proč si nedopřát oddych, že ano Fakt super

jděte dál vpravo od altánu a objevíte vrata vedoucí do prostoru, kde se odehrávali Pivní slavnosti :)

jděte dál vpravo od altánu a objevíte vrata vedoucí do prostoru, kde se odehrávaly Pivní slavnosti :)

První lázeňský týden jsme se spolubydlící zakončily víkendovou akcí “Pivní slavnosti”. Rozrostly jsme se o dalšího člena - Pavlínu, kterou jsme v brzké době překřtily na “naší lázeňskou mámu”. O zábavu bylo tedy postaráno… Původně měla naše skupinka namířeno úplně někam jinam, ale osud nás zavál na oslavu zlatavého moku :-D .

skupina Plektrum

skupina Plektrum

Slavnosti měly úspěch, lidí habaděj, pitiva - a s tím spojená nutnost jíst a využívat onu místnost -, bylo dostatek. Rocková skupina Plektrum, o níž jsem vskutku neměla tušení, hrála peckově. Můj zpěv na falešné tónině (jinak opravdu zpívat neumím) zanikl v pění ostatních návštěvníků Zeleňák.

Zkrátka odnesla jsem si skvělý zážitek, který mi nepokazil ani blbej chlap, který nás vtipně polil pivem, když začal nesmyslně skákat po lavici (taky měl mít ve svých letech rozum) Ospalec :-) .

pohled na Národní třídu od Nové kolonády

pohled na Národní třídu od Nové kolonády

Ačkoliv jsem se do postele v sobotu dostala poněkud později, přesto jsem neznámým zázrakem dokázala následující den vstát natolik brzo, abych stihla tradiční průvod kloboučníků, který pořádají nadšenci a zastánci tradičního lázeňského obleku každou neděli od jara do podzimu. Před desátou hodinou ranní se všichni shromáždí a jakmile odbije celá,  vydají se pravidelnou trasou. Přidat se má možnost každý, kdo má slušivý obleček a na hlavě pochopitelně klobouk, který je nezbytností :-) . Já osobně jsem se nezúčastnila, protože jsem o této akci nic nevěděla a klobouk si nepřivezla. Nebudu to již dlouho prodlužovat, pokochejte se několika fotečkami ;-) sipka

shromažďování se...

shromažďování se...

čelní pohled před zahájením

čelní pohled před zahájením

pohled ze strany

pohled ze strany

a poslední foto - lepší je to naživo, ale to vám jistě nemusím povídat :)

a poslední foto - lepší je to naživo, ale to vám jistě nemusím povídat :)

Další příspěvek o lázních se pokusím přidat v lepším termínu než dosud ;-) .

 

Na kole, na kole, jedou Lenky vesele :D

Tento článek jsem napsala ještě v lázních, konkrétněji 14. srpna 09. Proto se nelekněte stylu, v jakém je psán ;-)

Otava, aneb místo, kde jsme přebývali :-)

Otava, aneb místo, kde jsme přebývali :-)

Stále jsme z lázní nadšené. Jakby taky ne, když včera jsme navštívily kino, kde hráli film Once (mimochodem úžasná záležitost, stejně jako soundtrack) a dnes jsme si na hodinu zapůjčily horská kola. Jely jsme k jezeru Amerika, kam jsme šly na procházku již předešlý den, a poté jsme se vydaly do blízkého okolí. Nebyla to naše poslední projížďka, minimálně jednou týdně na sedadla zasedneme znovu.

Vím, je  to velmi krátký článek, ale co víc napsat? Zdejší krajina je tak okouzlující a nádherná, že se to popsat zkrátka nedá. Dokazuje to také skutečnost, že Františkovy Lázně jsou velmi oblíbenou destinací německých obyvatel. Někdy mám pocit, že je více slyšet jejich rodný jazyk než čeština :-) .

jezero Amerika - cíl naší cesty :-)

jezero Amerika - cíl naší cesty :-)

Bohužel minizoo se o našem pobytu nedočkáme, což mě velmi mrzí :-( . Celý park je v rekonstrukci, která se utěšeně blíží ke svému konci. Bude to krásný pohled a místo pro odpočinek a výlet. Zatím však můžete jen sledovat dělníky při jejich pilné práci :-) .

 

Aquaforum Františkovy Lázně

Jak Léňu tak také mě navnadily na internetu fotografie z tohoto údajného vodního ráje. Ihned druhý den (12. 8. 09) jsme po druhé hodině sbalily plavky, ručníky a další nezbytné věci a namířily své kroky k chlorované vodě. Ze začátku jsme byly zklamané, nikde jsme neviděly slibovaný tobogán a skluzavku. Nakonec jsme našly správně ukazatele a radovánky mohly začít Banán .

vyústění tobogánu (na podložce vyhazovaly zatáčky dokonale :D)

vyústění tobogánu (na podložce vyhazovaly zatáčky dokonale :D)

Noční jeskyňka, vířivka, tobogán, skluzavka, bazén - do všeho jsme musely vlézt, nic nám nesmělo uniknout. Jediné, čeho jsme se obě vzdaly, byla sauna, neboť příplatek za ni je opravdu vysoký. Tato skutečnost však pranic nezmírnila naše nadšení. Celá středa byla zkrátka bezvadná - počáteční nadšení z prvních procedur jsem dovršily návštěvou Aquafora a protože je to opravdu fajn místo, vracely jsme se do něj každý týden, avšak již ne jen my dvě - sešla se nás totiž skvělá parta čítající osm hlavZeleňák.

venkovní skluzavka (pro mě nejskvělejší věc :D)

venkovní skluzavka (pro mě nejskvělejší věc :D)

 

Františkovy Lázně, místo kam jsem se vypravila po operaci slepého střeva

Ano, přiznávám se, při cestě do lázní mě provázely nejedny obavy. Jaké to tam bude? Bude se mi tam líbit? Jaká bude moje spolubydlící? Přežiju měsíc bez přítomnosti svého pejska? Nejen tyto otázky mě napadaly. Odpovědi jsem se mohla dozvědět 11. srpna 2009 na jediném místě - ve Františkových Lázní.

tak to je on - náš pokoj :D

tak to je on - náš pokoj :D

Sotva jsem našli správnou budovu a podařilo se nám zaparkovat, čekalo mě více informací na recepci hotelu Goethe. Lázeňský dům, nebo spíše ubytovací prostory :-D , se nachází pár metrů od Goetheho. Není nic překvapivého, že jsem obdržela pokoj ve 3. a zároveň posledním patře. Sice zde je výtah, ale hooodně starý, že se svým strachem z těchto „věcí”, do něj v životě sama nenastoupí. Přestože má spolubydlící již byla přítomna, místnost byla uzamčena a můj pohled tak spočinul na osamoceném kufru.

hygienický koutek

hygienický koutek

Nemělo smysl otálet s dalšími povinnostmi, jakými bylo vybalení si a navštívení sesterny. Se zadržováním slz jsem se tedy rozloučila s rodiči, kteří si naplánovali návštěvu hradu Loket a od té chvíle začal můj měsíc bez rodiny a dalších mně blízkých lidí.

Při ukládání svršků do velké skříně do pokoje vstoupila má spolubydlící, na první pohled fajn holka. S Lenkou (je až neuvěřitelné, že se jmenujeme stejně Fakt super) jsme si padly do noty a po vyprázdnění našich zavazadel jsme neváhaly a prošly se po okolí. Den jsme zakončily velmi dobrým pivečkem Pivo.

fontána (takové fotky se dělají úplně sami :-) )

fontána (takové fotky se dělají úplně sami :-) )

Nemá smysl, abych vám popisovala den za dnem. Toto je zkrátka úvod, jež nesmím opomenout. Postupně budou přibývat mé dojmy z různých akcích, jako je návštěva Aquafora, projížďka na zapůjčených kolech a třeba také popis jednotlivých procedur (ale rozhodně ne všech, to prostě nejde :-D ). Snad vás to navnadí a do Františkových Lázní se přijedete podívat jako výletníci či jako hosté ;-) .